Velký domov


Každý člověk určitě potřebuje krásný, klidný a láskyplný domov. Podle mého názoru bez láskyplného domovu by to vůbec nešlo, a hlavně láskyplný domov. Plný bezpečí potřebují malé děti, ale vlastně i dospívající a staří lidé staří lidé těžce snáší, když jsou stále jenom sami. Mnoho lidí také nechce být samo, když jsou osamělí, ale když se třeba introvert, tak jste rádi, že jste sami. Kamarádka je introvertka, sice za ní chodím a je ráda ale ona jinak prý je raději sama. Ráda se učí a čte knihy, takže její domov je takový klidný, protože v jejím domově žije jenom její otec a její matka a nemá vůbec žádné sourozence.

Doma se někdy hádáme.

Kolikrát se jí ptám, jestli třeba nechybí nějaký sourozenec anebo i třeba více kamarádek? Ona říká, že jí nechybí vůbec nikdo, že prý je nejraději sama a že takovýto klidný domov si vždycky přála, že opravdu ráda, že nemá žádného sourozence. Já si ale myslím, že kdyby náhodou někdy nějakého sourozence měla, že by byla opravdu ráda, to já mám pět sourozenců, ano čtete? Správně nás dohromady je šest sourozenců. Rodiče se opravdu ukázali, jak jsou skvělí. Jsem ale ráda, že mám sourozence, protože bez sourozenců by byla asi nuda. My máme navíc opravdu veliký dvougenerační dům, takže všichni se tam opravdu krásně vejdeme.

Mám čistý domov.

Máme klidný a veselý domov, ale někdy tam samozřejmě jsou i hádky ne jenom někdy, ale většinou často. Tam jsou hádky, protože dříve jsme se hodně hádali se sourozenci, a to hlavně se svými dvěma staršími sestrami. Stali jsme se hádali i s bratry jenomže nakonec jsme si řekli, že hádky nemají vůbec žádný smysl, že hádky nemají cenu a že jsme raději hádky vypustily. Chceme klidný a krásný tichý domov. A jak to máte vy se svým domovem? Máte raději klidný domov, kde se máte všichni rádi anebo také tam je někdy italská domácnost? U mnoho lidí to tak je.